PF 2014

Ať jste šťastni z toho, čím jste, kde jste a s kým jste...

Ze srdce přeji vše jen dobré Lenka

Mikulášská nadílka

Už vloni jsem ušila Evelínce pytlík na mikulášskou nadílku a stejně jako vloni našla ráno za oknem překvapení... Hned v pyžámku utíkala zjistit, jestli tu v nociMikuláš byl. A co myslíte?

Je to krásné, když má dítě radost z toho, že Pomelo
je tatínek a mandarinky jsou jeho díťátka a vůbec... Ani nemohla nadechnout, když roztáhla závěs.

Krásný advent přeji Lena

PORAĎTE OSVĚDČENÝ RECEPT NA DORTOVÝ KORPUS PROSÍM

Milé dámy i páni (kdyby náhodou),

moc prosím o radu s receptem na dortový korpus, který je výborný, není z něj placka, nedrolí se a dá se pak dobře pracovat při zdobení...

Všem co si dají práci a podělí se předem  moc děkuji.

Lenka

Malá velká radost

Je neděle, pošta nechodí, přesto jsme dneska s Evelínkou dostaly krásný dárek od Ivči. Zapojila jsem se do šité-háčkované výměny s Ajkou a už mám doma dárek pro sebe. Pravda chvilku si na nás počkal u rodičů, protože jsme byli celá rodinka na malé dovče na Slovensku. Je krásné vrátit se a být obdarován a ještě tak parádně...
IVČO, MOC MOC DĚKUJEME - záměrně píšu děkujeme, protože Evelínka po rozbalení polštářek zabavila. Měla z něj takovou radost, že stála nad krabicí, kričela díky teto díky a posílala do krabice pusinky... Tak doufám, že přiletěly poste restante...
A teď - dárek

 a přivolal nám jaro...

Eve si ho oblíbila okamžitě a hlídá si ho...


Je krásný, co říkáte...

DÍKY IVČO, TVÁ PRÁCE JE V DOBRÝCH RUKOU...

zdravím všechny Lenka

Evelínky kuchyňka

Evelínka už je opravdu slečna, konečně má svou vlastní kuchyňku. Vzhledem k tomu, že máme dům ve starém stylu, zrestaurovala jsem jeden noční stolek, který by jinak prolétl komínem. Ještě sháníme nějaký starý keramický kohoutek, aby i prostor pro mytí nádobí byl. Ale Eve je nadmíru spokojená už teď a nejen ona, i všechny děti, které přijdou na návštěvu.
Maminka se dokopala ušít zástěrku, rukavici-chňapku a čtvercovou chňapku. Malá kuchařka jakmile si jde hrát do kuchyňky obléká zástěrku... tak to mě dojímá a těší, že taková maličkost vykouzlí tolik radosti...

Moc všechny zdravím...
Jo a u nás už skoro roztál sníh, tak snad už se dočkáme...(neříkám čeho, abych to nezakřikla)
Lenka

Hezké Velikonoce

Všem, jejichž klikání je dovede až na můj blog ze srdce přeji hezký čas Velikonoc tak, jak je sami máte rádi...jestli tradiční, plné víry, odpočinkové, prostě takové, jak Vám vyhovují...

hlavně to jaro, aby už přišlo... Lenka

Jaro, volám...

Kamarádka, se kterou jsme strávily skvělá léta na střední a pak ještě i na výšce si objednala kabelku. Zadání - praktická, přes rameno (aby stíhala chytat děti po ulici, když někam vyrazí - má hned tři) a zelená...
Fotky jsou teda prach bídné, protože počasí je škoda komentovat a hned putovala pryč...tak je holka focená doma a bleskem, což je znát hlavně na barvě. Barva je nádherná, jarní - taková ta svěží zelená, jako když vypučí na jaře buky... Prostě jaru na míru...Kéž už by přišlo...
Látky Patricie Bravo kolekce Modernology

 Optimismus i v těchto dnech, kdy nás zase zasypávají hromady sněhu, a že by mohlo přijít jaro vypadá jako sci-fi přeji Lenka

Stela v letních barvách

Tak po delší době zase trochu šití. Mám skvělou kamarádku, která má moc ráda moje kabelky (taky jich má šitých víc než já). Jedna letní z látky, kterou si sama vybrala, dozdobená malým knoflíčkem. Voňavá, vyžehlená a připravená na slunečné počasí...

 Uvnitř kapsy a karabinka na klíče. Já osobně bych si ji zavřela zipem, jí ale vyhovují kabelky otevřené...
Už se těším, až bude venku krásně, mám tolik látek povahy letní...a teď mě z nich ještě sít moc nebaví, tak se s nimi vždycky pokochám, pomuchlám a hezky je uložím zpět... já vím, případ pro Chocholouška hadr...

Krásné dny vyplněné čekáním na jaro Lenka

LÁSKU LÁSKOU

Lásku láskou chci Ti oplácet, moje štěstí...

První deku jsem ušila s láskou pro svou první dcerku Evelínku. Každý steh je s úsměvem a myšlenkou na to, jak obrovské štěstí mám, že mám svou Evelínku. Od doby, kdy jsem ji ušila neuběhlo zase až tolik času, není to ani rok, ale Ona udělala takový skok. Z lezoucího batolete je malá slečna jistého kroku a s hlavičkou plnou tolika myšlenek, že mě to neustále fascinuje. Mluví ve větách, zajímá se o svět s takovou intenzitou, že mě z toho někdy bolí hlava, ale je to krása...

Tak ještě aktuální stav... Jak neskutečně to letí...

Jinak deka je stále jako nová i po vyprání a tahání po zemi a jiných libůstkách Evelínčina užívání...

Krásný sluneční den všem...

Messenger

Jsem od jisté doby spíše ráda praktická, než prudce elegantní, takže mě oslovují kabelky typu messenger. Tohle je Že by - Bellet design.
 S jednou jsem teď absolvovala celodenní brouzdání po Salzburském výstavišti a světe div se, rameno mi neupadlo... U nás je to tak, že kabelka musí při společném výletě (byli jsme bez Evelínky) pojmout obě peněženky, oba telefony, foťák a pár dalších nezbytností...

Tahle je stejný typ, jen v jiném provedení a byl to dárek... Ušitá je relativně rychle a parádu taky udělá...

Přeju dobrou náladu ve dnech tak mlžných a nepozitivních, jako byl dnešek u nás...

Když maluje mráz

Není nad umělce povolaného těmi nejvyššími silami... Takhle u nás maluje mráz...

Krásné mrazivé dny všem, i těm, kdož zimu zrovna v lásce nemají...

Ve znamení elegance

Na podzim jsme byli pozváni hned na dvoje kulatiny (jsou to dámy, tak nebudeme mluvit o věku). Obě z naší vsi, obě znám, ale nikterak příliš osobně. To se dárek vybírá hodně těžko, tak jsem si umanula, že je obdaruju nějakou kabelkou. Pečlivě jsem vybrala barevné kombinace - ale do poslední chvíle jsem se třásla, jestli jsem se trefila, o střihu jsem ale měla jasno hned. Je to opět variace na Valerii - Bellet design.
Černou jsem doplnila výšivkou a bílou koženkou - ta mě tedy trochu potrápila, byl to přeci jen první pokus práce s tímto materiálem...

Druhou jsem se snažila ozvlášnit šitou broží... Obě zapínání na zip a uvnitř spousta kapes.

Jak se líbily a jaký je jejich další osud nevím, ale hnědou bych si bývala nechala hned a o černou mě úpěnlivě prosila kamarádka. Třeba se taky dočká...

Do Drážďan pro talíř

Oblíbila jsem si šití Drážďanských talířů. Musím se přiznat, že vůbec nevím, proč se tak jmenují, snad i zagooglím... Zatím vznikly vždycky jako dárky, ani jsem všechny nestihla nafotit a naučila jsem se je podle Bellet.
Pozor - všem geometricky přesným okům radím, aby si obrázky nepřibližovaly, protože já jsem prostě silně negeometrická (moje učitelka matematiky a rýsování by o tom mohla sepsat paměti). Trefit ten kruh, to musím ještě trénovat, i když nevím nevím, jestli jsem případ, kterému jakkoliv dlouhý trénink pomůže. Zase si ale říkám, že pod konvičkou se to ztratí.

No, žádný učený z nebe nespadl, že...
Pokud pojedete do Drážďan, pozdravujte tam...